Setkání fotografických škol v Ústí nad Labem
V roce 1989 bylo možno v celém
Československu studovat fotografii na jediné vysoké škole – Akademii
múzických umění v Praze. Na její filmové a televizní fakultě vznikla
v roce 1975 z iniciativy prof. Jána Šmoka samostatná katedra fotografie,
ale už o patnáct let dříve se tam první studenti fotografie objevili na
katedře kamery. Dnes má v českých zemích šest vysokých škol samostatné
studijní programy v oboru fotografie. Od roku 2003 se jejich pedagogové a
studenti pravidelně setkávali a vyměňovali zkušenosti na některé z nich.
Po setkáních v Opavě, Praze, Ústí nad Labem, Zlíně a Bratislavě (tamní
VŠVU se jich také vždy zúčastňovala) však následovala několikaletá
pauza, kterou až nyní v Ústí nad Labem ukončila společná výstava šesti
českých a jedné slovenské vysoké školy s výukou fotografie a dvoudenní
sympozium ve dnech 20. a 21. října 2011. Pořadatelé z Fakulty umění a
designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem připravili přehlídku
studentských prací skutečně velkoryse. V rozsáhlé Galerii Emily Filly a
v celém podlaží Muzea města Ústí nad Labem dostalo osmašedesát autorů
možnost až do 2. prosince představit ukázky ze svých prací fotografií,
projekcí a intermediálních objektů.
Školy – FAMU a VŠUP z Prahy,
opavská Slezská univerzita, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzita J.
E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ostravská univerzita a VŠVU
z Bratislavy – se neprezentují odděleně, ale kurátorky Vendula Fremlová
a Bohunka Koklesová práce jejich studentů rozčlenily pod souhrnným názvem
Obraz, ve kterém žijeme do šesti tematických částí. Snažily se přitom
akcentovat znejistění tradičního řádu světa, rodiny a hranic umění,
hledání ztraceného času, zkoumání vztahu člověka a přírody,
společenské dysfunkce, změny identity, význam banality. Na jedné straně se
tak v gigantické přehlídce poněkud ztrácejí specifika jednotlivých škol
a některé druhy fotografie, například klasickou reportáž či dokument, na
výstavě téměř nenajdeme, ale na druhé straně expozice poskytuje možnost
komparace různorodých přístupů k obdobným aktuálním tématům. To, jak
stylově i tematicky různorodá je současná studentská tvorba a jak
výraznými změnami prošla v éře digitálních technologií a fúze
různých uměleckých médií, ukázalo i sympozium, na němž se každá
škola představila. Jasně patrná byla výrazná profilace škol: zatímco
některé se věnují téměř výhradně jenom volné tvorbě, jiné vedle ní
kladou důraz i na důkladnou přípravu svých studentů pro různé typy
fotografií, jimiž se mohou život v praxi, na některých školách studenty
po celou dobu vede jenom jeden pedagog, na jiných se v průběhu studia
setkávají s celou řadou vyučujících různých fotografických
specializací, někde se na závěr studia k praktické diplomové práci
odevzdává jenom krátká explikace, jinde teoretické práce o desítkách
stran. Výrazná diferenciace škol tak umožňuje každému adeptovi hlásit se
na tu, jejíž zaměření mu nejvíce vyhovuje. Studium na ITF FPF SU během
devadesátiminutové prezentace představila a dvoudenního sympozia se
zúčastnila celá skupina pedagogů – Vladimír Birgus, Jindřich Štreit,
Aleš Kuneš, Pavel Mára, Václav Podestát, Jan Pohribný, Jiří Siostrzonek,
Tomáš Pospěch, Karel Poneš, Miroslav Myška a Petr Velkoborský. Na výstavu
Obraz, ve kterém žijeme, kurátorky vybraly práce studentek a studentů ITF
Lenky Bláhové, Marcina Grabowieckého, Anny Grzelewské, Anny Gutové a
Gabrielem Fragnerem, Krzysztofa Kowalczyka, Jana Langera, Jana Mahra, Petra
Omelky, Tomasze Rattera, Magdy Veselé, Artura Alana Ullmanna a Anety Wójcik.
Žádná jiná škola nebyla zastoupena větším počtem autorů. Zájem
o perfektně připravené sympozium byl velký, přednáškový sál někdy jen
tak tak stačil pojmout všechny posluchače, z nichž mnozí našli místo
jenom na schodech. Vždyť nikde jinde nebylo možnost vidět tolik prací
českých a slovenských studentů fotografie najednou. Škoda proto, že této
možnosti využil jenom minimální počet galeristů, kurátorů
fotografických sbírek a kritiků. Vladimír Birgus
Zdroj: DIGI Foto 11/2011
««« Předchozí text: Jsme ze stejné planety
Následující text: Stopy paměti - Jiří Doležel »»»
0