Václav Podestát: 24. ročník Paris Photo (nejen)

01 Paris Photo 2021, foto Václav Podestát

Po roční přestávce, způsobené nástupem pandemie koronaviru, se v Paříži konal ve dnech 11.– 14. listopadu 2021 už 24. ročník veletrhu Paris Photo. Změnilo se ovšem místo jeho konání. Z reprezentativních prostor Grand Pallais nedaleko bulváru Champs Éllysées se v důsledku rekonstrukce přemístil na Martova pole hned vedle Eiffelovy věže. V Grand Palais Ephémère a v Galerii Eiffel na Champ-de-Mars, označovanými jako„ stan pod eifelkou“ se zde kvůli menším prostorám vešlo o 31 vystavovatelů méně než během minulého veletrhu. I tak měl návštěvník možnost navštívit 149 galerií z Evropy, z USA, Kanady, Jižní Ameriky, Asie a Středního Východu (celkem z 30 zemí). Americké galerie byly podle očekávání zastoupeny méně (13 % oproti 19 % v roce 2019), zůstala řada věrných účastníků (Howard Greenberg, Bruce Silverstein, Fraenkel, Edwynn Houk, Yossi Milo…), francouzské galerie naopak tvořily 34 % vystavovatelů (oproti 29 % v roce 2019).

„Marketing veletrhu proběhl na jaře loňského roku. Stále jsme byli uprostřed pandemie a mezinárodní galerie byly málo viditelné, což vysvětluje, proč některé americké značky letos chyběly. Pokud jde o projekt pobočky Paris Photo v New Yorku, ten je stále na pořadu dne, ale odkládá se až na rok 2023,“ vysvětlila Florence Bourgeois, ředitelka veletrhu. Přítomní návštěvníci vůbec nesignalizovali umenšený zájem veřejnosti, veletrh představil opět to nejlepší z fotografické tvorby od starých a moderních mistrů až po nejnovější současné trendy, spolu s ambiciózním programem výstav, rozhovorů, podepisováním knih známými autory a kurátorskými programy. Společnost J. P. Morgan (hlavní partner veletrhu), která slavila deset let partnerství Paris Phota, představila některé z akvizic uskutečněných na veletrhu a také díla nových médií ze sbírky tohoto bankovního domu. BMW se prezentoval experimenty Almudeny Romero a Pernod Ricarda (ve spolupráci s Olivierem Culmannem). Od roku 2012 se stal, ve spolupráci s nadací Aperture, důležitou veletržní akcí také výběr a ocenění nejlepších fotoknih ve třech kategoriích: První fotokniha, Fotokniha roku a Fotografický katalog roku. Z více než 700 původních přihlášek se do konečného finále nominovalo 35 knih.

V porotě letos zasedli Aurélien Arbet, zakladatel a kreativní ředitel Études; výtvarný umělec Daniel Blaufuks; Taous R. Dahmani, historik umění a spisovatel; Fannie Escoulen, vedoucí fotografického oddělení francouzského ministerstva kultury a Tatyana Franck ředitelka Photo Elysée. „First Photobook Award“ v hodnotě 10 000 dolarů získala letos Sasha Phyars-Burgess za knihu „Untitled“ z nakladatelství Capriciousa (cena je určena pro první dokončenou, veřejně dostupnou fotoknihu autora, která je hodnocena jako nejlepší v daném roce). Phyars-Burgessová se narodila v Brooklynu, žije v Chicagu a její práce je „mnohovrstevnatou studií diaspory, identity, rodiny a místa prostřednictvím černobílých fotografií, které se nacházejí na pomezí dokumentu a výtvarného umění“, jak připomněla Hannah Abel-Hirschová v časopise BJP Then & Now Issue. Fotoknihou roku se stala kniha „The Banda Journal“ fotografa Muhammada Fadliho a spisovatele a folkloristy Fatrise MF o staleté historii kolonizace (z nakladatelství Jordan Edition), fotografickým katalogem roku se stal titul „Co viděly: Historické fotografické knihy žen (What They Saw: Historical Photobooks by Women, 1843–1999)“ od Russet Lederman & Olgy Yatskevich. Zvláštní uznání porota přiřkla knize Amma od Vasantha Yogananthan z nakladatelství Chose Commune.

Z individuálních výstav na veletrhu zaujala přehlídka Itala Paola Ventury (1968), jehož fotografované, stylizované příběhy se dotýkají mnoha aspektů lidského bytí v dioramatických městských krajinách životní velikosti, připomínajících válečnou Itálii; dále například Herberta Lista (1903–1975) jenž svými záběry navazoval na tradici 30. let minulého století a spojoval formální strohost Bauhausu s přídechem surrealistické inspirace. Sandy Skoglund (1946), Američanka, prezentovaná italskou galerií Paci byla připomenuta zejména inscenovaným projektem surrealistického vyznění z 80. let 20. století včetně ikonického snímku „Radioaktivní kočky“ (1980). Kanaďané Edward Burtynsky (1955) a Lynn Cohenová (1944–2014) byli uvedeni přehlídkou Interiér / Exteriér. Burtynského kolekce Afrika byla pokračováním obrazového zkoumání transformační síly rozsáhlé lidské činnosti, která ovšem postrádala zapamatovatelný vizuální zážitek, který na diváka vyzařovala Burtynského raná kolekce, fotografovaná v Číně v letech 2002–2005. Slovák Martin Kollár (1971) vystavoval soubor „AFTER“ (fotografie z četných cest po Evropě a Blízkém východě) a Švýcarka Ester Vonplon (1980) „Herbářem“ odkazovala ke kolekcím listů, květů a stonků, určených primárně k bádání, fixací obrazem ovšem evokujícím pomíjivost.

Sběratelé si mohli v galeriích pořídit fotografická díla, jejichž částky se odvíjely v různících se sumách (např. autorská zvětšenina od Joel- Peter Witkina z roku 2013 byla prodávána za 14 000 €; záběr ze Saint Germain des Prés z roku 1953 od Ed van der Elskena za 5 200 €; podepsaná zvětšenina z roku 1977, pořízená ovšem v Chicagu už v roce 1956 od Roberta Franka byla k mání za 54 000 €, podobně jako barevná, pozdější zvětšenina od Saul Leitera /San Genaro, 1958/ za 10 750 €). V nabídce byla díla nejen českých klasiků – Františka Drtikola, Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, „světových hvězd“ – Diany Arbus, Richarda Avedona, Irvinga Penna, Williama Kleina ale i autorů méně zvučných jmen fotografické scény (pochopitelně za podstatně nižší ceny). Sektor Curiosa, který byl založen v roce 2018, a jenž je určen pro začínající umělce i galerie, se letos v Paříži rozšířil ze čtrnácti na dvacet účastníků. Kurátorkou byla Shoair Mavlian, ředitelka Photoworks, online platformy. Dříve působila jako asistentka kurátora fotografie v Tate Modern a v roce 2014 spoluorganizovala výstavu Konflikt, čas, fotografie. „Galerie vystavující na veletrhu Curiosa spadaly do dostupnějšího cenového rozpětí,“ připomněla Florence Bourgeois. V této sekci letos vystavovala, na stánku galerie Vasli Souza, i absolventka bakalářského studia na ITF (2020) v Opavě Karolina Wojtas. Autorskou knihou, tištěnou na plastu, měl návštěvník možnost listovat i v umyvadle plném vody, na výškovém panelu bylo zavěšené album rozměrných snímků, kombinující spontánní portréty (mj. bratra autorky) s bizardními kompozicemi.

Důležitou součástí Paris Phota byl také oddíl fotografických knih. Na Paris Photo se prezentovalo celkem 30 vydavatelů a distributorů knih (např. ACTES SUD Arles, APERTURE New York, BARRAL Paris, BOOKSHOP M Tokyo, DELPIRE & CO Paris, KEHRER Heidelberg, MACK London, Taschen Köln a/ R., ale i litevská fotografická galerie z Kaunasu). Na více než 300 autogramiádách byla příležitost potkat řadu světových hvězd (mimo jiné Alexe Webba a Rebeccu Norris Webb, Michaela Ackermana, 97 letou Sabinu Weiss, Bruce Gildena, JH Engströma, Susan Meiselas, finského fotografa Pentti Sammallathiho, Viviane Sassen, nizozemskou fotografku módy i výtvarných objektů, nápaditě pracující s barevností snímaných kompozic, nejednou ex post ručně domalovávaných. Podepisovala soubor Venus & Mercur z nakladatelství Aperture).

Konference fotografických škol se dvěma kulatými stoly, jejíž důležitou náplní bylo zkoumání pluralitního pojetí rozmanitosti v Evropě, v rámci evropských institucí vyučujících fotografii, se uskutečnila ve spolupráci s ENS Louis-Lumière, také v rámci projektu Paris Photo 2021, ve Francouzské národní knihovně François Mitterranda. Hlavními diskutovanými tématy byly „Diverzita: pohlaví, zastoupení, reprezentativnost a geografická rozmanitost: otázka eurocentrismu“, dále „Geografická rozmanitost: konec eurocentrismu?“ V programu prezentovala svůj autorský projekt „Chiméra“ také absolventka ITF SU Opava Vladimira Kotra, mezi jinými vystoupila rovněž Anna Fox (fotografka a profesorka na UCA, Velká Británie) nebo Marta Gili (ředitelka ENSP, Arles) či Vangelis Ioakimidis (z Fotografického projektu TransEurope).

Vedle Paris Phota se konalo ve francouzské metropoli i několik dalších, na veletrhu nezávislých významných výstav. Mistrovská díla moderní fotografie z let 1900–1940 ze sbírky Thomase Walthera, ve spolupráci s Muzeem moderního umění v New Yorku, nabízí v precizním členění až do 13. února 2022 Jeu de Paume na okraji Tulirejských zahrad, nedaleko Louvru. Tato sbírka, která je dnes jedním z pilířů moderní sbírky MoMA, je ve Francii vůbec poprvé představena kolekcí čítající 230 snímků. Musée du Luxembourg Sénat má v programu pečlivě vybranou a nápaditě instalovanou výstavu Vivian Maier (1926, New York – 2009, Chicago). Tato vychovatelka dětí černobílou fotografií (především), ale zčásti i barevnou, včetně filmových záznamů (formát super 8) cíleně sledovala jemné předivo společenských i politických změn, reflektovala dobu „amerického snu“, všímala si světa dětí i dospělých. Výstava dokládá společenské i sběratelské docenění před čtrnácti lety „objeveného“ obrazového odkazu, jenž je v současnosti také předmětem právních peripetií. Pro vysvětlení: bývalý realitní makléř John Maloof v roce 2007 zakoupil téměř 100 000 negativů a diapozitivů a předpokládá se, že vlastní téměř 90 % těchto děl. Ovšem právní spor je veden tím směrem, že vlastnictví nosiče díla ještě neznamená vlastnictví autorských práv, která jsou s ním spojena. Ať spor vyústí v jakýkoliv výsledek, procházka sály expozice (potrvá do 16. ledna 2022) dokládá, že Vivian Maier nezpochybnitelně patří do dějin moderní americké fotografie.

Kdo zavítá do konce roku do Centre Georges Pompidou na první (ve Francii) rozsáhlou retrospektivu (do 6. prosince 2021) malířky Georgie O'Keeffe (1887–1986), jedné z největších osobností severoamerického umění 20. století, uvidí v chronologických oddílech přibližně stovku obrazů, kreseb a fotografií, tedy kompletní přehled bohaté umělecké kariéry. Georgia O'Keefe (která zemřela ve věku 98 let), už ve 20. letech minulého století patřila k průkopníkům amerického modernismu. Ve 30. letech se pak podílela na hledání tvůrčí identity, v 60. letech se stala průkopnicí „hard edge“ abstraktní malby.

Hygienická opatření, pečlivě všemi institucemi hlídaná, nijak neumenšuje bohaté možnosti kulturní pařížské scény závěru letošního roku.

Václav Podestát

02 Paris Photo 2021, foto Václav Podestát

03 Paris Photo 2021, veletržní pavilon na Martových polích, foto Václav Podestát

04 Paris Photo 2021, foto Václav Podestát

05 Paris Photo 2021, Alex Webb a Rebecca Norris Webb, foto Václav Podestát

06 Paris Photo 2021, stánek Aperture, foto Václav Podestát

07 Paris Photo 2021, Viviane Sassen při podpisu své knihy, foto Václav Podestát

08 Paris Photo 2021, foto Václav Podestát

09 Paris Photo 2021_Karolina Wojtas u expozice svých fotografií, foto Václav Podestát

010 Paris Photo 2021, foto Václav Podestát

011 Paris Photo 2021, Galerie Paci s fotografiemi Sandy Skoglund, foto Václav Podestát

012 Paris Photo 2021, foto Václav Podestát

013 Paris Photo 2021, foto Václav Podestát

014 Vladimira Kotra při prezentaci projektu „Chiméra“, Národní knihovna François Mitterranda v Paříži, foto Václav Podestát

0